PLK1212

3 Dec 2012 - 18:20
17 Dec 2012 - 21:00

Pražský lingvistický kroužek

je spolek bytostně filologický. Obě naše prosincová zasedání budou
s nemalým přesahem literárněhistorická. V pondělí 3.XII
2012 se sejdeme

K epistémickým otázkám ruského
formalismu

jež uvede

Vladimír Svatoň


Tzv. ruský formalismus se tradičně zkoumá v kontextu avantgardního
umění. Jeho východisko však tvoří komplex otázek nadhozených
literaturou přelomu XIX/XX století, tedy v období symbolismu a
dekadence. Přestože generace «formalistů» deklarovala odklon od umění
oné doby, spojuje ji s myšlenkovým světem symbolismu kritika
«pozitivismu» v humanitních vědách, především poukaz na
nepřítomnost reflexe předpokladové půdy duchovědných pojmů. Formalisté
navázali na širokou škálu teoretických návrhů, jež měly onu půdu
vyjasnit, a samostatně rozpracovali nové přístupy k otázce vnitřní
výstavby uměleckého díla, básnického slova, literárního žánru, ale i
k otázce jeho společenského zakotvení a literárního vývoje.
Přiblížili se přitom formulacím, jež později filosoficky pojednal
Edmund Husserl v pojmu «Lebenswelt».

 

V pondělí 17.XII
se zamyslíme nad osudy jednoho žánru v poloze

Smrt románu, smysl překladu

kterou vyloží

Oldřich Král

Klasický čínský román jako takový je zvláštní historicky uzavřená,
ontologicky otevřená zkušenost literárnosti: proto smrt románu, proto
smysl překladu. Přednášející představí dlouhodobý autorský projekt
úplného českého překladu románu Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté
váze
, rozvrženého do deseti svazků, z nichž první právě
vychází. Jde o stokapitolový společenský román, ve kterém anonymní
autor v ironickém gestu převrací jeden z motivů staršího
heroického výpravného cyklu (Příběhy jezerního břehu) do
kataklysmatického spektáklu velkých i malých hráčů zkorumpované
každodennosti rodiny-města-dvora. Kniha byla v podstatě zakázána
dřív, než vyšla, a tak už její první – následně pak tři sta let
ztracené – tištěné vydání (1617) příznačně zahajuje série
apologetik, jež sofistikovaně hájí autora i text před nařčením
z pornografie; tato zvláštní situovanost textu se nakonec
formovala v kritický žánr «umění číst» s heslem «odpovědné
čtení». Slivoň ve zlaté váze zakládala ve 2.polovině XVI
století jinou, čínskou versi modernosti — s příznačnou
formulí kánonu a jeho změny, s charakteristickým exegetickým
přístupem k textu a komentovaným čtením. Naše interpretace a
překlad je pokračováním onoho narativního idiomatu a zakládá jiný,
stejně živý smysl této «mrtvé» kulturní formy. Odtud se též nabízí
několik konkrétních vhledů do jednoho (přelomového) narativního tvaru a
jeho chování v kontextu aktuálních vzorců kultury, aktuálních
idiomat literárnosti a aktuálních modů myšlení.


Poznámka. První svazek překladu bude možné na místě zakoupit
za režijní cenu 300,- Kč.

Obě zasedání pořádáme v posl.104 hlavní budovy
FF UK na Palachově náměstí od 18H20.
Srdečně zveme všechny zájemce, členy i nečleny Kroužku.

plk121119

19 Nov 2012 - 18:20
19 Nov 2012 - 21:00

Pražský lingvistický kroužek

a

Sémiotická skupina při ČSKI

jsou dva spolky v mnohém si blízké a navzájem spolupracující.
O to důležitější je rozumět rozdílům v pojmech a programech,
které je symbolizují : funkční strukturalismus na straně Kroužku,
sémiotika na straně Skupiny. Oba spolky se proto domluvily na dvou
společných zasedáních, při nichž představitel jednoho vždy na půdě toho druhého vyloží program pro přítomnost. Nejprve za Sémiotickou skupinu v čase a na místě zasedání Lingvistického kroužku promluví

Vít Gvoždiak

na tema

Sémiotika budoucnosti

Sémiotika má komplikovaný vztah k vlastní identitě, chápané
jako (relativně) stabilní dějiny. Řečník sám se nebude pokoušet takové dějiny formulovat. Konstatuje, že sémiotika je mnohem spíš soubor více či méně příbuzných dialektů než jednotný (meta)jazyk. Chce zvážit možný přínos sémiotických konceptů v konkurenci moderních i tradicí posvěcených přístupů k Homo significans a pokusit se o syntézu sémiotického myšlení. Pro budoucnost disciplíny je pak zásadní, aby identifikovala tematické oblasti, v nichž se může prosadit a rozvinout co samostatný obor.

Členy obou spolků svoláváme, všechny
zájemce srdečně zveme na

pondělí 19.listopadu
2012 v 18H20
do posluchárny č.104 hlavní budovy FF UK
Praha 1, Palachovo nám.2

Návazně pak v úterý 5.února 2013 v 16H00 v zasedacím
sále Filosofického ústavu AV ČR (Praha 1, Jilská 1) promluví Tomáš
Hoskovec na tema «Může být strukturalismus funkční i bez sémiotiky?».

These

Sepsaných dějin strukturalismu je mnoho, což samo již vytváří mnoho strukturalismů. Řadě takových dějin žel chybí jasná koncepční base.1 Autor chápe dějiny strukturalismu jako zápas o uchopení (a pochopení) binárního jazykového znaku. Jazykový znak od počátku naráží na tradici filosofickou, jež pojmem znak postihuje jistý ontologický status. Aby se této tradici vyhnul, odvolává se teprve vznikající strukturalismus na sémiotiku, které ještě ani neexistuje, a po dlouhých sto let se vyčerpává zdůrazňováním, že jeho jazykové znaky neoznačují, nýbrž nabývají hodnot. Autor vyzdvihne některé zkušenosti onoho zápasu a navrhne postoj pro současnost.



1 Nemluvě o tom, že pořádné základny historického materiálu
vycházejí až v době ne tak dávné; mnohé zbývá ještě vydat, mnohé
z již vydaného musí filologická obec teprve vzít na vědomí, vše je
nutné znovu přečíst.

plk121105

5 Nov 2012 - 18:20
5 Nov 2012 - 21:00

Pražský lingvistický kroužek

oznamuje svým členům i hostům, že jeho zasedání se nadále konají
v obvyklý den (pondělí) na obvyklém místě (č.104 hlavní budovy FF
UK), leč z důvodů rozvrhových o 20 minut později, než jsme byli zvyklí, tedy až od 18H20. Na způsobu naší práce se nic nemění:
budeme se nadále scházet, abychom se pokoušeli společně lépe porozumět nejrůznějším otázkám jazyka a textů podle zásad funkčně-strukturálních.
Na programu nejbližších setkání je

Francouzské heslo phonologie :

k etymologii slova, o kterém
zdánlivě už bylo řečeno vše

jež přednese

Laure Budziński
(Nancy)

Seznámíme se s kapitolou z monografie Dictionnaire
historique et étymologique de la terminologie linguistique française
. Ačkoliv phonologie se dosud standardně vykládá jako složenina francouzských formantů phon(o)- a -logie, jde ve
skutečnosti o anglicismus. Autorka vyloží metodu «mikroetymologie», umožňující vystopovat cesty, kterými se do
francouzského odborného lexika dostávaly výpůjčky, a předvede, že mnohé francouzské slovotvorné konstrukce potřebují ještě další výklad, na nějž pouhá etyma řecká či latinská nestačí. Pokud jde o phonologie, dozvíme se, že v dějinách onoho slova hrál zásadní roli francouzský právník a jazykozpytec Pierre-Étienne Du Ponceau
(1760 – 1844). Vstupní přednáška bude proslovena francouzsky,
následnou diskusi lze vést ve všech pracovních jazycích Kroužku.

Těšíme se na vás    v pondělí 5.listopadu
18H20 FF UK, č.104 nám. Jana Palacha 2, Praha 1

Syndicate content